V roce 39 byly mojí mamince 3 roky, v roce 89 byly mému synovi 3 roky, v roce 2019 jsou mým dvoučatům  Evičce i Arnoštovi 3 roky. Moje maminka  symbolizuje ženský princip. Doba byla pomalejší , klidnější, tvořivá. V pohodě jsem porodila 2 děti. Chodila do práce, šila oblékání pro celou rodinu, pletla. Jezdili jsme do skal, na chalupu, do blízkých států. Měli jsme méně peněz, ale rodiny držely více pohromadě. Můj syn symbolizuje mužský princip. Dravější, hektičtější dobu. Začali jsme létat po celém světě. Měli firmu, podnikali. Stali se z nás zbohatlíci, ale rozpadla se nám rodina. Moje dvě vnoučata kluk a holka symbolizují posvátné propojení muže a ženy v nás.  Čeká nás krásná doba. Žena této doby si bude vážit muže, který jí dokáže ochránit. V muži bude síla vládnout, ale v souladu s vnitřními morálními pravidly. Moje cesta ke SVOBODĚ byla v mé vnitřní proměně. S nadějí se dívám na dnešní svět a věřím, že lidi pochopí, že největším bohatstvím je vnitřní mír, LÁSKA v nás.

Dostala jsem fotku od mé dcery, jak dvouletá Evička je v demonstraci za nezávislou justici. Napsala jsem k tomu, že já bych své dítě do demonstrace nebrala. Vedlo mně to k zamyšlení, proti čemu vlastně moje dcera bojuje? Moje zkušenosti s justicí. Poprvé jsem v roce 1997 seděla v soudní síni na straně žalobce. Kluky, kteří mi ukradli v noci auto, jsem objevila a podařilo se mně je dostat před soud. Již tenkrát jsem se ptala, proč se to stalo ? Když jsem však 9.8.2011 jsem seděla v soudní síni jako žalovaná za rozpad manželství, nebyla jsem vyjukaná. Myslím si, že justice bude vždy  závislá na lidech, kteří ji vykonávají a na zákonech, které stát ustanoví. Přitáhla jsem si soudkyni, která se mnou rezonovala. Rozhodla podle daného práva, ale i podle svého přesvědčení. V rozsudku jménem republiky mám napsáno něco v tomto smyslu. Navázání nového vztahu za trvání manželství je s institutem manželství neslučitelné. Nebyl-li žalobce ve vztahu spokojen a situaci považoval za neřešitelnou, měl tento vztah nejprve ukončit a teprve pak si hledat novou partnerku. Příčinu rozpadu manželství proto soud spatřuje na straně žalobce. Zažila jsem si pocit, že mě soud sprostil vinny. Dal za pravdu ženě, byla jsem svobodná.  

Justice bude vždy závislá na tom, kým jste, co tvoříte, jestli je to v souladu se zákony přírody. Vesmír podporuje vše, co vede k LÁSCE. 

Dějí se věci. Je vidět, že jsem opět poskočila na pomyslné spirále o kus výš. Nejprve ke mně do apartmánu začaly jezdit milenecké páry a já jsem je s láskou přijímala. Podařilo se mně pochopit, že vše co se v mém životě stalo, nebyla náhoda, ale díky mým prožitkům, jsem více živoucí ženou. Vesmír mi posílá novou zkoušku. Můj ženatý známý mi včera zavolal, že se svou kamarádkou  (vdanou matkou 2 dětí) odletěl do Paříže na láhev vína. Přeposlal mi jejich vzájemnou korespondenci a čeká, že se k tomu vyjádřím.

Pravda je, že jsi se zamiloval, ale tvoje kamarádka také. Když spolu nespíte, neznamená to, že nejste milenci. Políbil jsi jí, vzal jsi jí za ruku, usmíval jsi se na ní, koupil jsi jí květinu, věnoval jsi jí pozornost, ohromil jsi jí letem do Paříže,  …….??????????????????  Dokázal jsi prolomit její srdce. Měníš se, jako všichni v této době. Trochu více jsi si dovolil uletět a teď na to koukáš. Je to určitě krásné období. Lítala jsem si v tom vloni skoro celý rok, ale jsem ráda, že stojím zase pevně nohama na Zemi. Prožila jsem si krátký milostný románek s ženatým mužem. Vím, že toto setkání bylo pro mě důležité.  Žádné setkání není náhodné. Je to pro nás cesta vpřed, zkouška, jak ji zvládneme. Síla muže se projevuje činy. Jsem pro pravdivé, čestné jednání. Ukončit jedno a potom začít něco nového. Slabost je útěk. My však díky všem těmto zkouškám sílu opět získáváme, čestnosti, pravdivosti se učíme.

Ukončit jedno a pak začít druhé. Ve vesmíru to tak nefunguje, protože se vše vzájemně proplétá a kde končí jedno tam současně začíná něco nového. Co já dneska již vím, že vše se děje pro naše dobro. Když jeden vztah již nefunguje, tak vzniká jiný. Vzpomínám si na rok 2010- 11, kdy jsem se zlobila, vztekala, brečela, práskala dveřmi, milence dala pár facek, ale již jsem se nechovala jako chápající maminka. Konečně jsem projevila svou přirozenost a sílu ženy. Díky těmto všem prožitkům jsem se narovnala a dál si šla svojí vlastní cestou. To se stále častěji budě dít v této době, protože se spousta lidí začíná probouzet a partneři jsou najednou v jiné frekvenci. Je to stejné jako rádio, jsou jinak naladění, nesouzní jim to. To co se děje v přírodě, to se také děje se vztahy. Vydrží jen ty pevné, ostatní se rozpadnou.  Dostáváme se do rovnováhy. Muž bude mužem a žena ženou.

Nejsou náhody, objevil se Milan, kluk ve věku mých dětí, který má se mnou podobný příběh. Opustila ho žena, aby mohla se svým milencem vytvořit vztah, který by ji naplňoval.

Dopis může být inspirací i pro vás.

Ahoj Milane,

rok 2018 byl rokem vztahů a mě to vede, ještě něco k tomu napsat. Týká se to samozřejmě i mě, mohu psát jen o tom, co jsem si sama prožila. Jsem 7 let rozvedená a teprve letos cítím, že jsem boj se svým exmanželem ukončila a tím získala větší sílu. Již mu jí neposílám. Žádný boj nikdo nemůže vyhrát. Síla je z boje odejít. Tvoje bývalá žena i děti, tě budou neustále zkoušet, jestli jsi dostatečně pevný. Ber to jako školu života, zloba není láska. Budou tě chtít zatáhnout do boje a žít z tvé energie. Kde není láska, tam je boj o energii. Žena se svým bývalým milencem nikdy nemůže vytvořit láskyplný vztah, nejsou 9 a 6. Je dobré mít stanovená pevná pravidla a z nich neustupovat ani milované holčičce. Bude chtít obsadit místo, které se uvolnilo, když odešla tvá žena. Když na tu hru přistoupíš, stane se tvojí berličkou. Místo vedle tebe má zůstat volné pro novou ženu, která sama přijde, až se uzdraví tvé srdce. Já jsem mojí 37- leté dceři byla schopná vytyčit pravidla až letos. Vztekala se, protože jsem si dovolila zvolit jiného presidenta než ona. Dělala jsem si, co já chci. Když se vyvztekala, tak si mě začala vážit, byla jsem konečně máma, o kterou se mohla opřít. Tomáš ( 32), můj mazánek utekl až do Kanady. Oba dva jsme dostali příležitost se postavit na vlastní nohy. Letos jsem již žádné muže nehledala a najednou se začali objevovat. Svojí silou jsem si je přitáhla, tak to je. Vesmír mi poslal i Frantu. Potkávali jsme se celé léto na nuda pláži, abych si ho mohla načíst. Vrátil se z Ameriky, mistr světa,  bohatý opálená hezounek, chyběla mu však mužská síla, ochrana, kterou žena potřebuje, aby mohla být láskyplná.

Když jsem letos v červnu vstupovala do kruhů v obilí, cítila jsem propojení, harmonii, rovnováhu. 69- dva v jednom- volná energie- láska.

Je advent, prožij si ho v klidu a MÍRU

S láskou Krista

Můj syn

Myslím si, že právem mohu být na svého syna hrdá. Když jsme se s manželem rozvedli, utekl až do Kanady. Všechno špatné je k něčemu dobré. Jednu rodinu ztratil, tak si založil svojí. Umí ji uživit, má dva nádherné kluky a moudrou manželku. V Čechách bych se snažila, aby se můj chlapeček měl co nejlépe a vytvořila bych z něj mamánka. Odešel muž, upnula bych se na syna, tak to obyčejně bývá. On je daleko a tak si můžeme žít své životy. Můj syn dozrál v muže. Já jsem se naučila být šťastná sama se sebou, radovat se z každé kytky, která mně vyroste na mé zahrádce. Opravdu si užívat všech krás života. Časem jsem zjistila, že mám všechny okolo sebe radši, že ve mně je něco, co ve mně dříve určitě nebylo. Je to pocit naplnění, krásy, klidu, pohody, vědomí, že to všechno mělo smysl. Vědomí, že bych již určitě nikdy nechtěla žít v podřízenosti, závislosti, ale žít život v lásce, to je zkrátka nádhera.

Můj syn fyzicky žije daleko ode mne, ale v mém srdci žije mnohem blíž, než kdy dříve.

V létě 7.7.18 jsem byla u Bohdánkova v kruzích v obilí. Útvar, který jsem tam uviděla, mě dojal k slzám. Jak je možné něco podobného v obilí vytvořit? Stála jsem v hlavním kruhu a věděla, že se to týká LÁSKY. Moje intuice mě neklame. Kruhy byly vytvořeny nedaleko Ještědu, ale z této strany je vidět Ještěd mnohem mírnější, přívětivější. Ještěd- mužský symbol. O letošním létě jsem chodila pravidelně na nuda pláž na jabloneckou přehradu. Ležela jsem zde a vzpomínala na kruhy u Sychrova v roce 2013. Když jsem šla do kruhů, tak první myšlenka byla. Kde je Ještěd? V hlavním kruhu jsem ho měla po pravé straně a  po levé Trosky, za zády Černou studnici.  Slova sama přicházela, ženy nebuďte Trosky, spojte se s Ještědem. Symbolicky vyjádřené posvátné spojení muže a ženy. Voda v jablonecké přehradě mě letos magicky přitahovala, měla jsem ji spojenou s kruhy v ledu.( 50mx 60m), které se tam v únoru objevily. Když jsem je uviděla, napadla mě Fibonacciho posloupnost- zlatý řez, symbol návratu k životu. V posledním největším kruhu jsem se dívala se na rozhlednu na kopci Královka. Královka – ať je žena královnou ve svém království, honilo se mi hlavou. Kromě kruhů se na přehradě objevily také nejrůznější nápisy. Dojal mě nápis KIKYANDVIKY. Muž a žena- ve vzájemném propojení.  Letos v létě jsem hledala informace o kruzích v obilí a v Odhalený kód tajuplných obrazců, mě zaujal Tesla a volná energie. Jedna žena na přehradě, které jsem ukázala obrázek kruhů u Bohdánkova, mi řekla, že v tom vidí návod na volnou energii. Podívej se na internet, najdi si tam -  Tesla mystérie čísel 3,6,9. Pochopila jsem to po svém, žena to je 6( 3+3) – láska a muž 9 ( 6+3) jejich propojením vzniká 6 (6+9=15 1+5= 6 ). Jak jednoduché, prosté. Všechny tyto kruhy v obilí mně symbolicky vedou k láskyplnému propojení muže a ženy, tím budou vytvořeny ideální podmínky pro přijímání volné energie.  

Jeden muž mi vysvětloval, že muži jsou ve své podstatě trubci. Proč, ptala jsem se? Jsou tu pro rozsévání semene. Tak to přece není, odvětila jsem.  Viděl to ze svého pohledu. Vytvořil si tuto představu, protože ho stále tíží svědomí.  Opustil svojí rodinu, ženu a dvě malé děti. U ženy tam si to ještě odůvodnil, byla přece stará a mladá holka, té se nedá odolat. Pak tady jsou ještě dvě děti, které jsou z poloviny on.  Bylo to možná před více než 30 lety. Měl upito pár frťanů, nějaké pivo, hrálo se, zpívalo, tančilo. V této příjemné energii, se i on mohl uvolnit a povídal o tom, co ho trápí.  Vyprávěl mi sen, který měl, když se rozváděl a v posteli byl s ženou o 10 let mladší. Viděl své děti v řetězech. Jak vše, co neuděláme košér, je stále obtištěno v našich buňkách, než to pochopíme. Dodneška ho to tíží, protože si nepřiznal pravdu. Choval se jako tupec. Hledá alibi, ale svědomí se nenechá obalamutit. Tam mu to neprojde, že muži jsou trubci, že je přirozené, že přelétají od jedné ženy k druhé. Svědomí se usmívá jeho naivní představě, že byl mistrem světa, protože ulovil mladou holku. To je přece lehká kořist. Celkem hlasitě říká, není žádné hrdinství opustit ženu s dvěma dětmi. Pravý muž, nejprve ukončí jednu hru, než začne jinou.

Někteří muži mají srdce uzavřené, ztratili cit, jsou otupělí, proto se chovají jako TrUPCI.  

Moje dcera se mě ptala, jak bych hlasovala v referendu o Evropské unii. Vystoupit nebo zůstat. Já tuto otázku ještě neřeším, ale ona chtěla slyšet, že je přece jasné BÝT V UNII. Měla jsem si uvědomit, že za všechno, kým ona je, vděčí unii. Mohla pracovat ve Švýcarsku a ve svých 33 letech vydělávat hodně peněz, cestovat po světě, naučit se jazyky. Rychle vyletěla nahoru. Teď žije v Praze a je s malou roční Evičkou na mateřské dovolené. Z výšin spadla do tvrdé reality, ale ona by stále chtěla žít na vršku pyramidy. Kvůli mně se bude muset vystěhovat, tak to udělej, je to tvůj život, tak si ho žij, jak chceš, odvětila jsem. Její muž, ale prý nemluví dostatečně dobře anglicky. Jen jsem stála a usmívala se, vzteky po mně mrskla ručníkem, že prý se jí vysmívám a začala třískat dveřmi a vztekat se jako malá holka. Nikdy jsem ji takhle neviděla.  Psychicky labilní, proto snadno zmanipulovatelná. Trochu jsem se lekla její reakce, ale ustála jsem to. Lehla jsem si do postele a začala se modlit. Jestli je to v mém i v zájmu Šárky ať je nám pomoženo. 

Vedlo mně to k zamyšlení nad Evropskou unií. Tvoří jí lidé a je tím, kým jsou tito lidé. Mládí a znalosti jazyků ještě nezaručují, že člověk jedná moudře. Na svojí dceři jasně vidím, že teprve rodina a pád na tvrdou zem, jí učí moudrosti. Unie znamená spojení, sjednocení. Spojuje, sjednocuje ???????????????? Představovala bych si jí jako milující matku, která má stejně ráda všechny své děti.  Symbolem sjednocení, propojení je kruh. Kdo dokáže vytvořit fungující láskyplnou rodinu, má manžela/manželku, děti, ten má předpoklady sjednocovat. Slyším okolo sebe, dostali jsme od Evropské unie peníze, tak jim musíme být vděční. Když si moje dcera  kupovala v roce 2014 v Praze byt a potřebovala peníze na jeho rekonstrukci, tak jsem jí dala nějaké peníze ( stejnou částku dostal i Tomáš v Kanadě ). Moje dcera se vzteká, mlátí kolem sebe , někdo by řekl, měla by ti být vděčná. Já jsem se rozhodla, že jí dám peníze, ona je přijala a tím to končí. Vděk je závislost. Já ti něco dám a ty mně za to budeš poslouchat, mít ráda, děti nám ukazují, že to nefunguje. 

 Ráno jsem své holčičce připravila k snídani palačinky.  Její vztek byl pryč, neposílila jsem ho, nezískala ode mne žádnou energii. Konečně se v ní něco děje, VZTEK JE TAKÉ CIT.  Narovnání vztahu matka dcera, je dost tvrdý oříšek.  Šárka rychle vyrostla a já jsem jí nevědomky přenechala své místo mámy.  Jsem 7 let rozvedená, dostatečně sebevědomá, vedla jsem svou firmu, nebála se mluvit anglicky, létala do Kanady za rodinou mého syna, s kamarádkou a jejím přítelem cestovala v Quatemale, s jinou jsem jela autem do Anglie. Šárka mi říká, mami, ty se stále nade mnou vyvyšuješ, ale já jsem díky své životní cestě, konečně tam, kde bych jako maminka měla být. Jsou rodiče, pak děti. Dostala jsem přednášku, že ona je s Evičkou na stejné úrovni. U snídaně jsem viděla, jak to vypadá. Evička si z pití udělala rybníček, v kterém si máchala ručičky, kaši odmítala jíst, ale chtěla jí házet na zem. Mrskla lžičkou po Šárce. Vztekala se podobně jako její maminka.Čím více se Šárka zlobila, tím silnější byla její roční dcera a jasně jí řekla, že jíst nebude. Boj tentokrát vyhrála Evička.

NELIJTE OLEJ DO OHNĚ.

Uvědomuji si, že obě holky patří k mým velkým učitelům. Učí mě být láskyplnou mámou, babičkou, která bude mít přirozený respekt a stane se oporou pro své děti a vnoučátka.  

V pondělí 19.2 mi moje dcera volala, jestli bych nemohla přijet do Prahy hlídat malou Evičku. Napadlo mě, že se něco děje. Prvním autobusem jsem odjela do Prahy a večer byla Šárka již odoperovaná, mimoděložní těhotenství. V úterý ráno ji z nemocnice propustili do domácího ošetřování. Evičce je rok a 4 měsíce, tak jsem si jí vzala do Jablonce nad Nisou, aby měla dcera klid. Trochu víc jsem byla rozčarovaná, když za necelý týden chtěla odjet společně se svým manželem do Berlína na koncert. Vnitřně jsem s tím nesouhlasila, ale ustoupila jsem, aby moje dcera byla šťastná. V pondělí 26.2. u mě byla Evička opět, vůbec se nedivím, že ve středu 28.2 jsem již začala být nemocná. Šárka mi volala v poledne z Berlina, že jejich vlak má zpoždění, že již přes hodinu mrznou na berlínském nádraží, že si Evičku vyzvedne až ve čtvrtek. V té době mě bylo již dostatečně špatně, že jsem si nedovedla představit, že bych jí hlídala ještě jednu noc. Jsem nemocná, musíš si pro ní přijet dneska, řekla jsem dostatečně rázně. Našla jsem v sobě poslední síly, Evičku jsem uspala a Šárka večer přijela. Když ve čtvrtek ráno odjely, padla jsem s chřipkou a ještě dneska po týdnu se z toho nemohu vzpamatovat.  Týden po operaci měla být celá rodina společně doma, neměla jsem to podporovat, tak jsem si to odnesla. Bylo to moje rozhodnutí, stačilo říct, nebudu hlídat Evičku, vše by bylo jinak.  Chřipka mě zasáhla v takové míře, že jsem z toho dostatečně poučená.

Chřipka- reakce na ohromnou negativitu myšlení a předsudky okolí. Strach. Moje dcera za to, že já jsem si dovolila zvolit za pana presidenta někoho jiného, než ona na mě vypustila dost zlých jedovatých slov. Napsala mi, rozhodně tě nechci vidět, musela bych se s tebou hádat a to mi za to nestojí. Jsem máma, dospělé 36 leté dcery, když nutně potřebuje, tak ji pomůžu. Byla jsem jí oporou když jí šlo o život, ale pak jsem měla říct DOST. Nemusí se mnou souhlasit, ale i já si mohu dělat co chci.

Žiji v pravdě a lásce, proto jsem své dceři řekla, že já jsem si za presidenta zvolila pana Zemana. V prvním kole jsem svůj hlas dala panu Drahošovi, ale po poslední debatě v televizi jsem měla jasno. Líbila by se mně  přímá volba  starosty města. Mami vždyť pan Zeman rozděluje rodiny. Jak to dělá??????????? Díky lásce, která ve mně je, mám všechny členy rodiny ráda, ať mají názor jakýkoliv.  Jsem hrdá, že se nenechám manipulovat svou dcerou a stojím si za svou volbou. Konečně se stávám sebevědomou MÁMOU s odhodláním říct svůj názor, bez ohledu na to, jestli se to bude mé holčičce líbit.

Nikdo není dokonalý. Věřím, že se za několik let v Čechách objeví president, který bude vyhovovat 75 procentům obyvatel.  

Každý z nás má práci na sobě, respektovat názory ostatních. Žijeme zde společně.